Uluwatu

Uluwatu je dalším z balijských chrámů, k němuž pravděpodobně zavítají i někteří ze skalních “resortářů” – lidí, kteří nezřídka až v letadle při nahlédnutí do palubního časopisu zjišťují, že strávili čtrnáct dní na ostrově, kde taky žijí hinduisti. Jižní cíp Bali, kde Uluwatu stojí, má totiž tu pochybnou výhodu, že se tu nacházejí klasické fotogenické pláže, což je na Bali (překvapivě) obecně vzato spíš vzácnost. Každých pár metrů bílého písku je tedy obleženo resorty a vilami, od obyčejných až po zcela absurdní (mezi obzvlášť vypečené patří třeba Villa Bvlgari, která sice nenabízí o moc víc než většina jiných vyvoněných a “vydizajnovaných” vilek v okolí, ale pro zlepšení pocitu snobských zákazníků si účtuje 8500 dolarů za noc).
      Pura Uluwatu pochází z 11. století a patří mezi devět hlavních svatyní (každé balijské království mívalo jednu), které mají chránit Bali před škodlivými vlivy z vnějšího světa. Z perspektivy laika je to chrám jako každý jiný, zájem turistů vyvolává především dvěma atrakcemi nenáboženského charakteru: svou polohou na sedmdesátimetrovém útesu a cvičenými makaky… Pohled z útesů na tříštící se vlny a na ničím nerušenou linku obzoru lahodí oku o to víc, že v zorném poli neobtěžují surfaři (pokud přece, pak jen velmi krátce, než se rozmáznou o skály) a většinou ani žádná plavidla, zato s trochou štěstí můžete v průzračné vodě rozeznat siluetu slušně velkého žraloka nebo mořské želvy.
      A pokud jde o makaky, ti nejsou cvičení v tom smyslu, že by metali kozelce nebo jezdili na kole, ale spíš v tom smyslu, že kradou jako straky a jsou drzí jako… inu, jako opice. Funguje to tak, že přijdete k chrámu třeba s čepicí nebo s brýlemi, náušnicemi, či dokonce iPadem, makak to zmerčí, a než se nadějete, jste bez čepice, brýlí, náušnic (au!) či iPadu (ano, klidně vám ho vytrhne z ruky, viděl jsem to na vlastní oči). Když se po něm oženete, začne prskat, cenit zuby a věřte mi, chuť do rvačky s opicí vás rychle přejde. Naštěstí jsou všude kolem laskaví domorodci, kteří hned přispěchají, dají makakovi pár banánů, buráků nebo nějakých koláčků a on výměnou za tuhle laskominu pustí z pracky svůj lup. Podobná výměna se pak odehraje mezi vámi a chrabrým zachráncem vašich slunečních brýlí Bvlgari (ještě nikdy vás pár buráků nevyšlo tak draho)… A nemyslete si, že se před makakem ochráníte nebo před ním něco včas schováte! (Nemluvě o tom, že zkušenější opičák se nerozpakuje vyšplhat vám na záda a sám si otevřít batoh.) Já si taky myslel, že na mě si ty opice prašivé nepřijdou, a jedna z nich nosí moje Bvlgari dodneška…

800true dots bottomright 533false false 800http://www.nickchanger.com/wp-content/plugins/thethe-image-slider/style/skins/frame-black
  • 5000 fade true 30 bottom 40
    Slide9
    ...slavný chrám(eček) na útesu...
  • 5000 fade false 30 bottom 50
    Slide1
  • 5000 fade false 30 bottom 60
    Slide6
  • 5000 fade false 30 bottom 30
    Slide3
  • 5000 fade true 30 bottom 50
    Slide4
    ...možná to odsud z útesu není tak dobře vidět, ale plave tam nefalšovaný žralok...
  • 5000 fade true 30 bottom 50
    Slide5
    ...a opodál mořská želva...
  • 5000 fade true 30 bottom 50
    Slide2
    ...ale mnohem nebezpečnější než žraloci a želvy jsou tyhle potvory...
  • 5000 fade true 30 bottom 40
    Slide7
    ...trénují je na cukroví...
  • 5000 fade true 30 bottom 50
    Slide8
    ...a tohle jsou (byly) moje Bvlgari...

Zanechat komentář

Klid, email se nikomu do rukou nedostane... Všechna pole s * je nutno vyplnit.

*